Dílčí zpráva o průběhu průzkumných speleologických prací v Bozkovských dolomitových jeskyních v období 1995 – 1999

Bozkovské dolomitové jeskyně se nacházejí na severozápadním okraji obce Bozkov, pod zalesněným svahem  plošiny Na Vápenci. Území je budováno horninami krkonošsko jizerského krystalinika silurského stáří. Leží na okraji terciérní náhorní plošiny a přilehlého údolního svahu Vraštilovského potoka. Je tvořeno čočkou vápnitého, místy křemitého dolomitu, prostoupeného křemitými a křemennými žilkami. Dolomity jsou obklopeny nekrasovými horninami ( fylity a zelené břidlice). Těleso je protaženo ve směru v.-z. v délce cca 400 m, šířka dosahuje 200 m, mocnost je  přes 100 m,. Ve východní části tělesa vystupují pevné dolomity až na povrch (bývalý lom), v západní části na náhorní plošině jsou hluboce rozvětrány a přeměněny na pískové reziduum až do hloubky okolo 40 m.

Příspěvek k pokusu o dolování Fe-rud, společností Klein-Lanna-Liebig „Na Vošmendě“ v druhé pol. 19. stol. a ještě něco navíc.

Roman Kurfiřt

Úvod

 Pokusné dolování železných rud u Vošmendy na katastru obce Jesenný v období let 1939 - 1940, již bylo v minulosti několikrát stručně popsáno (Šourek 2003) a je mezi zájemci o historii hornictví v této oblasti, celkem více méně, dobře známé. O hornické činnosti prováděné v druhé polovině 19. století v povodí potoka Vošmendy společností Klein-Lanna-Liebig, se však až do nedávna, nevědělo vůbec nic a proto se zde pokusím, alespoň s tím málem, co se k této činnosti zachovalo a podařilo zatím nalézt, seznámit i ostatní.

Grýndeři
    Nejprve bude možná dobré letmo nastínit, co byli naši tři (čtyři - příjmením Klein jsou totiž myšleni bratři Kleinové) výše jmenovaní „hoši“ vlastně zač. Doba, ve které žili tito podnikatelé, by se dala charakterizovat jednoduše slovy - pára, kapitál, uhlí, rozvíjející se textilní průmysl, železnice, podnikání a také ostré lokty. Byli to asi podnikatelé pro něž byl zisk za každou cenu, bohem. Sešli se při stavbě Liberecko - pardubické dráhy, kterou společně budovali. Při tom prováděli prospektorské práce krajiny kudy železnice procházela. Šlo jim hlavně o uhlí, v jehož nález v podkrkonošském permokarbonu doufali, ale nezříkali se ani případných nálezů jiných nerostných surovin, Fe a Cu rud, břidlice, vápence. Pro těžbu nerostných surovin si r. 1856 vytvořili těžařskou společnost „Riesengebirg-Bergbau-Gesellschaft“. Výsledky však, mimo nálezů uhlí, byly dosti bídné a tak jim to zdá se, dlouho nevydrželo a po rozpadu (těžařská spol. se rozpadla někdy na poč. 60-ých let 19. stol.) si šli dál každý svou cestou.