Dílčí zpráva o průběhu průzkumných speleologických prací v Bozkovských dolomitových jeskyních v období 1995 – 1999
Bozkovské dolomitové jeskyně se nacházejí na severozápadním okraji obce Bozkov, pod zalesněným svahem plošiny Na Vápenci. Území je budováno horninami krkonošsko jizerského krystalinika silurského stáří. Leží na okraji terciérní náhorní plošiny a přilehlého údolního svahu Vraštilovského potoka. Je tvořeno čočkou vápnitého, místy křemitého dolomitu, prostoupeného křemitými a křemennými žilkami. Dolomity jsou obklopeny nekrasovými horninami ( fylity a zelené břidlice). Těleso je protaženo ve směru v.-z. v délce cca 400 m, šířka dosahuje 200 m, mocnost je přes 100 m,. Ve východní části tělesa vystupují pevné dolomity až na povrch (bývalý lom), v západní části na náhorní plošině jsou hluboce rozvětrány a přeměněny na pískové reziduum až do hloubky okolo 40 m.
Vlastní jeskyně jsou tvořeny dvěma, původně samostatnými systémy chodeb, které dnes propojuje vyražený tunel. Staré Bozkovská jeskyně (průměrně 456 m n. m.) leží v jihovýchodní části karbonátového tělesa a tvoří je systém úzkých chodeb s rozsáhlejšími řícenými prostorami, vytvořenými na strmých a svislých puklinách a dislokacích směrů sv.-jz. až ssv.-jjz. a sz.-jv.. Výrazně je též ovlivněna křemencovými žilami směrů nejčastěji sv.-jz.. Tvary prostor jsou výrazně predisponovány těmito strukturami. Dutiny jsou zřejmě výsledkem převážně korozního procesu, na který v jihovýchodních a severovýchodních prostorách jeskyně navázala rozsáhlá mechanická destrukce, zřejmě mrazová. Počvu vyplňuje nejčastěji jílovitý písek reziduálního charakteru, přecházející až do kamenitých sutí a blokových závalů. Místy je kryta sintrovými kůrami a stalagmity, zejména v západní části jeskyně jsou na stěnách a stropech hojné sintrové kůry, stalaktity hůlkové i brčka, místy i excentrické krápníky a heliktity, na blocích ve východní části prostor jsou hojné hřibovité pisolity. Místy vystupují výrazné, korozí vypreparované křemenné a křemencové lišty. Velká část prostor je změněna (prohloubena) technickými zásahy provedenými v rámci zpřístupňovacích prací.
Nové Bozkovské jeskyně (průměrně 447 m n. m.) leží ve střední části karbonátového tělesa a její nejhlouběji položené prostory jsou trvale zaplněny stagnující vodou, odváděnou přepadovým vývěrem. Protažení systému chodeb a dómů sleduje pásmo mocných ložních křemenných poloh o směru v.-z. až vjv.-zsz., postiženého hojnými dislokacemi sv.-jz. a sz.-jv. Tyto prvky, zvláště křemenné polohy, výrazně ovlivňují průběh a tvar jeskynních chodeb, v nichž se silně uplatňuje selektivní koroze. Proto ze stěn vystupují výrazné lištovité a síťovité struktury křemenných poloh. Prostor výplně tvoří nejhojněji reziduální jílovitý písek s vysokým obsahem křemene, méně ostrohranné štěrky a kamenité sutě s dolomitovými bloky. Stagmalitové formy jsou vzácnější než ve Staré jeskyni a omezují se zejména na podlahové sintry a kůry na stěnách. Stalaktity (hůlkové, méně brčka) se tvoří jen na několika místech. Nejhlubší polohy dutin v západních a východních okrajích jeskynního systému zaplňuje stagnující voda, která na východě vytváří bazén o rozměrech 159 m2 a hloubce přes 14 m (Jezerní dóm a Podvodní prostory). (Hromas 1997).
Spojovací tunelmeni Novými a Starými jeskyněmi proráží ve dvou místech další víceméně izolované dutiny. Větrná jeskyně má charakter Starých jeskyní, Jeskyně u Tří Pazimánů je vytvořena v zóně křemitého dolomitu a charakterem se blíží Novým jeskyním.
Speleologické práce v Bozkovských jeskyních byly prováděny na základě výjimky ze zákona 114/92 Sb. udělené rozhodnutím referátu životního prostředí Okresního úřadu v Semilech č.j. ZP/1381/95/OP-246/1 ze dne 10.8.1995.
Průzkum navazoval na předchozí práce prováděné v Bozkovských jeskyních pracovníky správy Bozkovských dolomitových jeskyní a Českou speleologickou společností (Ouhrabka 1997). Byl zaměřen na prolongaci známých částí jeskynního systému mimo zpřístupněnou trasu, zejména Novoroční jeskyně (systém Nových jeskyní), Větrná jeskyně a Bludiště ( Staré jeskyně). Dále byl proveden rekognoskační průzkum s cílem vytipovat nové perspektivní lokality v systému jeskyní.
1. Novoroční jeskyně - navazuje na prostory Zadního Labutího jezera úzkým průlezem v hloubce 5,5 metru pod úrovní hladiny podzemního jezera. Od průlezu se zdvíhá šikmá členitá prostora směrem k jihu. V úrovni hladiny jezera přechází ve vlastní Novoroční jeskyni. Prostora má pravidelně čtvercový půdorys s příkře ukloněným dnem svažujícím se východně směrem k hladině jezera. Jihozápadní omezení tvoří 6 metrů vysoká stěna přecházející v komín a malé patro, tzv. Půdu. To je spojeno spirálovitou plazivkou s další prostorou ve vyšší úrovní ( Hovorna a chodba ). Tyto horní části jeskyně jsou ohraničeny na západní a jihozápadní straně hlinitými výplněmi výrazné poruchy. Nejvyšší partie přechází v puklinové prostory vytvořené v silně korodovaném křemitém dolomitu. Hlavní prostora vybíhá, na úrovni 4 metrů nad hladinou jezera, nízkou eliptickou chodbou k jihozápadu. Tato postupně se zužující chodba byla téměř v celém profilu zaplněna jílovito-písčitými hlínami. V současné době je odkryta v délce cca 8 metrů a není zatím uzavřena. Novoroční jeskyně má výraznou modelaci stropů, tvořenou křemennými římsami a voštinami uspořádanými do síťových struktur. Celková délka Novoročních prostor včetně zatopené části je 48 metrů. Horní patro je ve výšce 10 metrů nad úrovní hladiny jezera.
Práce byly zaměřeny na čištění výše uvedené zahliněné plazivky, vytěžený sediment byl deponován na dně hlavní prostory. Vzhledem k vysokým koncentracím radonu v této části jeskyně byly veškeré prolongační práce v Novoročních jeskyních v roce 1995 přerušeny.
2. Větrná jeskyně – byla objevena a prozkoumána při ražbě spojovacího tunelu mezi Novými a Starými jeskyněmi v letech 1966-1967. Jedná se o rozvětvenou chodbu v-z směru. Ve vstupní části je rozšířena technickým zásahem. Ve střední části přechází chodba v úzkou příkře ukloněnou puklinu pokrytou sintrovými kůrami. Západní část tvoří prostora 5x2m s sv. vybíhající puklinovou chodbou opět s charakteristickou sintrovou výzdobou.
Průzkumné práce byly prováděny ve vstupní částí Větrné jeskyně, částečně rozšířené v průběhu zpřístupňovacích prací (1965-1968). Pravou (severní) stěnu a část stropu prostory tvoří kamenité sutě promísené s písčito-hlinitým sedimentem. V těchto místech byla pozorována vysoká rychlost průsaku srážkových vod z oblasti starého lomu do podzemí (1-2 hodiny). Uvedené skutečnosti ukazují na možnost výskytu volných puklin či zasucených jeskynních prostor. Proto byla červenci 1998 provedena v hlinité stěně prostory sondáž, kterou byla skutečně potvrzena drobná dutina nad úrovní vstupní chodby. Po odstranění volných kamenů ze stropu této dutiny se otevřel průlez do další prostory o půdorysném průmětu 3x5 m. Jedná se o příkře k sz. ukloněnou prostoru o výšce 0,3 – 1 m. V nejnižším místě jeskyně přechází do neprůlezného kanálu 0,15x0,20 m odvádějícího skapovou vodu. Východní, nejvyšší část této prostory (nad tunelem) je uzavřena řícenými bloky dolomitu. Objevená prostora má klasickou krápníkovou výzdobu (stalaktity a sintrové kůry). Na počvě bylo nalezeno množství opadaných poškozených stalaktitů (možná důsledek ražby tunelu pod prostorou?)
V návaznosti na výše uvedený objev byla prohloubena drobná dutina nacházející se při dně chodby Větrné jeskyně, která naznačovala možné pokračování směrem za neprůlezný kanál ve výše položené jeskyni. Z dutiny byla vytěžena kamenitá suť (pozůstatek razících prací) a hlinito-kamenitá výplň. Vertikální prostora 1,5x1m dosáhla hloubky cca 5m pod úroveň počvy hlavní chodby, volné pokračování předpokládaným směrem však nebylo objeveno.
3. Bludiště – Jednička- Vstupní partie Starých jeskyní pod objevným vchodem.
K odkrytí nových dutin došlo v rámci managementových prací prováděných v roce 1999. Při odstraňování staré již nefunkční výdřevy nad betonovým spojovacím tunelem bylo nutné, částečně přemístit sedimenty pokrývající těleso tunelu. Po odstranění sedimentů byl zvětšen půdorys prostory „Jednička“ a objevena drobná zasucená chodbička o průřezu 0,50x1 m pokračující sz. směrem.
Závěr
Některé původně plánované prolongační a těžební práce se v Bozkovských jeskyních neuskutečnily. Nebyly zahájeny práce na propojení sondy nad Vánočními jeskyněmi s podzemím a vytěžení deponií z této části jeskyní.
Naopak úspěšný byl průzkum vstupní části Větrné jeskyně, kde byly objeveny prostory v délce cca 10 m. Perspektivně vzhledem k možné prolongaci se jeví rovněž částečně odkrytá chodbička v jeskyni Jednička nad Tunelem a zasucený kanál na Křižovatce. V následujícím období by se mimo již zmíněná místa (Jednička, Křižovatka) měly práce zaměřit znovu na vstupní část Větrné jeskyně (nově objevená prostora a suťová výplň poruchy) a Vánoční jeskyně (propojení sondy a vytěžení deponií).