Letak webPOZOR - Původně plánované promítání se přesouvá z 22.9. na 27.10.2012

Omlouváme se a  děkujeme za pochopení.

U příležitosti 100 výročí objevu jeskyní v Poniklé pořádá ZO ČSS Bozkov setkání jeskyňářů s veřejností. Akce spojená s prohlídkou jeskyně se uskuteční u Ponikelské jeskyně v sobotu 25.8.2012 od 9:00 do 16:00 hodin

Těší se na Vás ponikelští jeskyňáři

plakátek ke staženípdf

Ponikelská jeskyně byla objevena v roce 1912 v tzv. Tomičkově lomu při těžbě kamene pro stavbu železnice. Původní puklina byla rozšířena v roce 1944 při pokusu o vybudování protileteckého krytu. Přitom dělníci pronikli do „Starého dómu“ krápníky bohatě vyzdobené jeskynní prostory. Právě odtud pocházejí mineralogicky významné nálezy jeskynního aragonitu (Šita, Štafl 1969) a dalších sintrových forem. Moderní speleologický průzkum zde zahájila skupina ponikelských jeskyňářů (dnes součást České speleologické společnosti ZO 5-01 Bozkov) v roce 1967. Ten vyústil v rychlé  objevy Mikulášské a Netopýří jeskyně. Poté následoval náročný průkop úzké téměř vertikální plazivky. V situaci, kdy již nešlo v kopání pokračovat otevřel odstřel na konci chodby průlez do dvou největších prostor Ponikelské jeskyně do Krokodýlího a Jezerního dómu. Tyto prostory zasahují hluboko pod úroveň hladiny podzemních vod, která zde vytváří jezera se zatím neprozkoumanými sifony. Přímá závislost mezi podzemním jezerem v jeskyni a vývěrem v údolí Ponikelského potoka byla potvrzena čerpacími pokusy (Řehák, Braun 1987) V roce 2004 došlo při opravě jímání v místě vyvěračky k historicky největšímu pozorovanému snížení hladiny jezera a k odkrytí vlastního vývěrového kanálu. Za vhodných podmínek se zde naskýtá ojedinělá možnost průzkumu neznámé vývěrové části jeskynního systému. Na vzniku jeskyně se podílela především koroze postupující po puklinách. Její známky jsou dobře patrné v podobě vypreparovaných poloh fylitů a žilek křemene. Svůj nezanedbatelný podíl na rozšiřování jeskyně měla i činnost proudící vody Jizery či jejich přítoků. To dokladují především evorzní tvary ve stropech a dokonale opracované křemenné valouny v hlínách ve v. části jeskyně. V sedimentech i na povrchu počvy byly nalezeny kosterní pozůstatky drobných savců jejichž stáří je odhadováno na 4000 let (konec středního holocénu). Výjimkou jsou nálezy fragmentů kostí sudokopytníků, které mohou být pozůstatkem pleistocenní fauny a holení kosti nosorožce srstnatého.(Rybář 1976). Ponikelská jeskyně patří délkou chodeb 240 m k nejdelším krkonošským jeskyním.